Šilhání

    Šilhající lidi jsou dvojí, ti co šilhají očima k sobě, ti jsou přijatelní, některé dívky to dokonce dělá svým způsobem přitažlivými, a pak jsou zde ti, kteří šilhají očima od sebe. Tito lidé jsou děsiví, nedůvěřuju jim, odpuzují mě, nikdy bych s dívkou s tímto problémem, byť jinak sebekrásnější, nebyl schopen jakéhokoliv, byť jen fyzického vztahu, s nikým takovým bych nedovedl být kamarád. Šilhání od sebe je strašlivá záležitost.

Kamarád Z

    Odlétáme za dva dny s kamarádem X do Londýna za kamarádem Y, abychom tam strávili pár dní kolem Silvestra. Kamarád Z mi volá:

    - Je prosimtě v tom letadle ještě místo?

    - Já nevim, mám se zeptat pilota, jestli aspoň na stání?

    - No zkus mi dát vědět.

Je mi smutno. Jsem dojatý i sklíčený zároveň.

Myšlenková abstrakce s obručemi

    Je mysl matkou myšlenek, nebo jsou to myšlenky, čím je mysl tvořena? Na to nedovedeme jednoznačně odpovědět, uvažujme však, že mysl je v první řadě množinou určitých myšlenek v daný moment. Nemůžeme s jistotou říci, že v ní právě ony vznikají, nevíme s jistotou, zda do ní nepřicházejí, a nedělají ji pak tím, čím je. Nedovedeme to s žádnou jistotou určit. Berme tedy v úvahu obě myšlenky.

    Můžeme tedy v případě, že by mysl nebyla tvůrcem myšlenek, brát mysl jako jejich uchvatitele. Lze pak s jistou představivostí vidět univerzální nekonečný prostor zcela vyplněný nekonečným množstvím různě velkých neviditelných obručí. Tyto obruče, kružnice i elipsy, etc.(bereme v úvahu, že veškerá existence i děje jsou tvořeny cykly) jsou pomyslnými oběžnými drahami malých, obsahově konkrétních ,,planetek", v našem případě určitých myšlenek. Každá z nekonečna elips obsahuje určitou myšlenku, která po ní obíhá. Načež v prostoru existují mysli, pro zjednodušení berme teď kupříkladu jen ty lidské, jako neurčité množiny, v první nulové chvíli prázdné, které mají v prvé řadě úchopovou schopnost, a když jimi v danou chvíli probíhají dráhy určitých elips, také množin obsahujících právě jednu myšlenku, lze, pokud se myšlenka nachází jak na elipse, tak v mysli, tedy v obou množinách najednou, danou myšlenku uchopit a pracovat s ní, vytvořit její obtisk, a uchovat si jej. V tomto případě by tedy nebyla mysl tvůrcem, ale zpracovatelem. Myslí nelze samozřejmě brát pouze mysl lidskou, ba dokonce nelze zůstat jen u organismů. Funkčními cykly, mezi které patří i naše mysl, v širším rozměru disponuje zcela vše ve vesmíru, i například myšlenky samotné.

    První odstavec mně vede k domnění, že de facto žádný výtvor mysli není původní. Je pouze obtiskem původního, či jejich kombinací. Toto lze absolutizovat na vše existující, ne pouze mysl. Budeme-li pak pátrat dál a dál zpátky po původcích, dojdeme teoreticky k původnímu impulzu, univerzálnímu vzorci všeho.

Cykly

Pozn.: Jen si hraju.

Mé poznatky k ideálnímu prdícímu úklonu

    Prdící úklon se značí π, ideální prdící úklon se značí πi. Jedná se o úhel, ve kterém nakláníme naše tělo, abychom vypustili prd. Ideální prdící úklon nám umožňuje nejbezpečnější a zároveň nejzdravější vypuštění prdu. Páteř a pánev musí být vždy v přímce, tělo se nesmí hrbit, a úhel nesmí být příliš malý, ani příliš velký. V kombinaci těchto negativních vlivů hrozí tělo posrání, případně exploze břicha.

    Zde jsou mnou zavedené zápisky k Ideálnímu prdícímu úklonu a obecnému prdícímu úklonu.

Pluh

    Představ si, že měš cestu zasněženou tak, že nejde projet, a tak si nasadíš pluh, abys vůbec projel, a on ti pomáhá a ty jedeš a jedeš, a najednou je na něm časem nalepeno víc a víc sněhu, až právě ten pluh se sněhem je tím, co ti brání jet dál, a rozum a naučené věci ti říkají, je sníh, a abych jel, potřebuju pluh, ten přeci mám, ano to je pravda, ale připustme si, že právě on je pak naopak tím, co nám brání jet dál! a tak musíme zastavit, vylézt, podívat se a každé smítko i sněhovou vločku z něj dát pryč, pak můžeme jet a hrnout dál, nebo taky, když vystoupíme můžeme zjistit, že tam, kde jsme, už dávno žádné závěje nejsou, a my s sebou stále nesmyslně tlačíme pluh se sněhem.

A s tvou myslí je to stejně.

Někdy se prostě těším ...

    Někdy se prostě opravdu těším, až přijdu domů a zmlknu.

    

    Jenže pak přijdu domů, a melu ještě větší kraviny, než kdykoli předtím.

Apokryf o hovně

    Sedím takhle už opravdu asi po sedmé během večera na záchodě. A tlačím ale zcela neuvěřitelné množství neuvěřitelně zdravé kvalitní stolice, a to se stejnou ladností, s jakou teď píšu tyto řádky. A začíná to být opravdu divné.

A já se ptám: Kde se ve mně stále všechna ta hovna berou?

Vstupuje do mně snad Duch Svatý tak jako do Panny Marie, když splodil Ježíše?

Vznikají snad má hovna stejnou cestou?




A jsou také hodna následování?






Ta hovna?

Noční hodina

    Má značná omezenost spočívá v domnění, že se na světě vyskytuje jedinec, který je v dosti nepříznovou noční hodinu celý žádoucí, aby si vyslechl mé náhlé prozření ohledně vnímání spojení sebe sama se svým okolím v jeden celek a v podobě univerzální empatie.

Veselé Vánoce.

,,To je černoch?"

,,Ne, to je jen chlap s kšiltovkou, který kouká do telefonu."



    Přátelé, nebuďte otroky informačních technologií.

                                                                -mm

    Špatná rozhodnutí nám mohou ublížit, špatné cíle nás rozdrtí.

    Pokud s vámi nesouhlasím, netvrdím tím, že já mám pravdu a vy ne. Pouze říkám, že Váš subjektivní pohled je zcela neatraktivní a nemám v plánu jej s vámi sdílet.

Nelži! 2 (Teorie vlastní lži)

    Každá vědomá lež je cestou nepřirozeného obejití pomyslných pravidel obecně daných, byť někdy relativních více, někdy méně, jejich právoplatnost však není otázkou této myšlenky.

    Všeobecně máme spojenou lež s nekalými úmysly, touhou sebe sama obohatit, za cenu obejití pravidel bez ohledu na ostatní jít za ziskem bez patřičné námahy. Lži za cenu moci, peněz, falešného respektu, naplnění fyzických tužeb, etc.

    Jako dítě a dospívající jsem také dosti lhal. Byla-li má lež blízkými odhalena, zpravidla byla naprosto nepochopena pro svou zdánlivou neúčelnost, pro nemožnost jí čehokoliv dosáhnout, bez vidiny zisku výhody, bez toho, aniž by mi hrozil postih či problémy, řekl-li bych místo ní pravdu. Když jsem šel ven, zmiňoval jsem zcela jiné lidi, než se kterými jsem ve skutečnosti opravdu šel, aniž by pravda mohla způsobit problémy, zmiňoval jsem takto i fiktivní místa a činnosti. Aniž by mi příliš záleželo na školních tabulkových výsledcích, lhal jsem o nich po celý školní rok, byť vyšly vždy při vysvědčení a třídních schůzkách najevo, nemusel jsem se však s následky špatných výsledků doma potýkat po celý rok tak, jako mnozí jiní, stačila mi pouze víra v sebe sama v tom, že neselžu úplně a vše zvládnu po svém. A jednou za čas přežiju vichr doma po provalení skutečných výsledků. A tak to bylo s mnohými dalšími věcmi, se sportem, zájmy, vším.

    Důvod toho všeho a zdánlivě chybějící účel? Soukromí. Po letech jsem se ze zvědavosti k této věci ve své mysli vrátil, a po letech vidím jediný účel, svou po celý život neutuchající obrovskou tužbu po naprostém soukromí, absolutní vládu nad svým časem, myšlenkami, činnostmi, styky. Dovedl jsem takto soukromí, po němž jsem vždy prahnul, roztáhnout vždy na maximální možný rozsah do velkých časově trvajících intervalů. (Nutno říct, že stoprocentní vláda nad vlastním volným časem a soukromím je mou dost specifickou, nepopírám že i do jisté míry sobeckou vlastností.)

    K celé této úvaze jsem začal docházet ve chvíli, kdy jsem se sám sebe v jednu chvíli zeptal: Jakto, že jsem vlastně lhát přestal? Uvěřil jsem snad ve skautskou pravdomluvnost? Myslím, že ne. Myslím, že jsem se prostě přestal bát. Přestal jsem se bát, ne však ani tak svého okolí, společnosti, cizích reakcí, v první řadě jsem se asi přestal bát sebe sama, váhy vlastních rozhodnutí, přestal jsem se bát převzít sám zodpovědnost za vše co dělám, přestal jsem cítit potřebu mít jakékoliv činy schválené tolik různorodými a hlavně subjektivními náhledy okolí. Pokud já sám jsem dost silný, abych unesl váhu svých rozhodnutí, neměl bych z té síly mít strach, měl bych z ní začít těžit, teprve pak totiž může být opravdovou hnací silou mnohého.

    Tak činím a mohu-li sám soudit, žiju plnohodnotným, aktivním, a v mém relativním pohledu úspěšným životem.

Nelži!

    Nelžete, a už vůbec si nebuďte tak jistí přáním, aby se Vaše lež stala pravdou.

    Hlavní problém lži nestkví v její existenci, problém nastává ve chvíli kdy je jí uvěřeno, potažmo kdy se stává pravdou. I ve formě lhaní svému vlastnímu já.

    Dovedeme dnes, vyhneme-li se absolutní relativizaci všeho, s dostatečnou zásobou informací k danému problému rozpoznat vědomou lež, a k ní případně umíme přiřadit, pokud se vyskytne, nevědomou víru v tuto lež. Čistě teoreticky bychom teď byli schopni vyčíslit množství těchto vědomých lží a jejich nevědomých věr a výsledný počet zapsat.

    Nejsme ovšem zatím ještě ani zdaleka schopni, zda-li někdy budeme, rozpoznat, natož spočítat množství lží, které vznikají něvědomě, avšak víra v ně je zcela vědomá a záměrná.

Mor

    S morem přišla do Evropy morálka.

    Nezapomínejme že v každé morálce se skrývá i mor.

Nesmysly

    Je potřeba dělat nesmyslné věci. Protože co, když smysl dávat začnou?

    Tvrdíte a bojíte se, že díky násilným počítačovým hrám či muzice se vaše děti mohou stát vyšinutými monstry, ale už vás někdy napadlo, že se tak prostě narodily?

O kontrole

    Mám dojem, že nakonec zas zůstane nekontrolovanou jen všechna ta kontrola, což jí ve vlastních očích dodá pocit, že nad ní už je jenom Bůh, a že je tedy vůlí Boží, načež se brzy stane jen božím dopuštěním.

Meryl Strup

Meryl Strup

Žbirka

Mekky Žbirka

Meky Žbirka

Jan Kanyza

    Český herec Jan Kanyza nemůže už šestým týdnem zavřít ústa. Budoucnost jeho herecké kariéry je prozatím nejistá.

Herec Kanyza při čtení.

Ze zákulisí mezinárodního olympijského výboru

    Mezinárodní olympijský výbor v těchto dnech jedná o možném zařazení hodu Krytinářem mezi olympijské disciplíny, a to již od příštího roku, kdy LOH hostí brazilské Rio.

Zakladatel tohoto sportu a sportovní náčiní v jednom. Na snímku z roku 2003 poté, co byl v Břeclavi hozen Železným Zekonem neuvěřitelných 42,4 metrů.

Tomio Okamura na rande

    Byly odhaleny archivní záběry, na kterých lze vidět Tomia Okamuru, tehdy ještě mladého neonacistu, jako jednoho ze soutěžících v pořadu Rande, tehdejším hitu devadesátých let.

Zleva: Slávek Boura, Tomio Okamura


Zdroj: Youtube.com

    Vy, co ještě věříte v pravidlo 5 vteřin, když vám shodím na zem iPhone a vy ho zvednete do 5 vteřin, tak nebude rozbitý?

Miloš

    Někdy je tvůrcem člověk sám, někdy život. A někdy jsou jím rodiče malého Miloše. A tak na mě najednou z prohlížeče kouká tahle reklama, a z ní zdravě vyhlížející dítě. Co mu máma dává do těch buchet, které mu peče? Dělá snad malý Miloš 758 sedů-lehů denně? A neuškodili mu snad jeho rodiče spíše tím, jaké jméno mu vybrali?

Pomývat

    Proč říkáte, že jdete pomývat nádobí? Máte snad doma pomyvadlo, pomýdlo, z vany vylázáte pomytí, nebo jste jen zcela pomýlení?

Pletky s twitrem aneb ať žije můj koutek

    Včera jsem si založil účet na Twitteru. Dnes jsem ho po 24 hodinách zrušil, a to poté, co jsem si uvědomil, že jediné příspěvky, které za to stojí a které mě zajímají, jsou moje vlastní, a jediný, koho zajímají moje vlastní příspěvky jsem já sám. To je celý smysl toho tam. Když jsem odcházel, Twitter žebral tak, jako ubohý chlap žebrá, když od něj odchází žena, jelikož to s ním stojí za hovno a je to bačkora.

Deník princezny

    Vadí mi, když se postiženým říká, že jsou šikovní, přestože prokazatelně nejsou.

    Nenávist je ve skutečnosti nenaplněná láska k sobě samému, láska k druhým je opravdová jen jako láska zcela ke všemu. Buď miluješ svět, život a veškerou existenci univerzálně, nebo nemiluješ nic. Existuje jen úplná láska v podobě přijetí života jako takového, všechno ostatní je jen touha si něco brát od druhých ve vlastní prospěch. Tenhle popis je jen hodně velké zjednodušení, to, co je za slovama, se říct nedá, a s tím si musí každý žít jak uzná sám, a přebrat si to.

Smršťování času

    Zde přináším vědeckou formulaci, pomocí níž lze dokázat, že je možné dosáhnout smršťování času vně izolované soustavy, v níž se nachází pozorovatel či měřidlo, a působí v ní dále stěžejní faktory, které krácení času umožňují.

    Ač si toto neuvědomujeme, setkáváme se s touto situací takřka denně, a každý si může doma provést jednoduchý pokus, že teorie je pravdivá. Považuji tedy sebe sama za objekt uvnitř izolované soustavy, který je pozorovatelem. Z našeho pohledu běží čas na hodinách (t) na zdi stále rovnoměrně - laicky řečeno sekunda je sekundou, minuta minutou. V tuto chvíli vstupují do soustavy dva děje, a sice sledování porna (σ) a paralelní masturbace (R), mezi těmito pak platí přímá úměra. U obou těchto dějů sledujeme jejich intenzitu vyjádřenou v jednotkách intenz [I]. Tyto veličiny mohou ve fyzikálním světě existovat i separovaně, pro smrštění času je však potřeba vždy jejich součinnosti (číselně pak součinu). Kromě tohoto vyjádření je rovněž v uzavřené soustavě obojí (σ,R) odměřováno časem, sledovaným zpravidla na ukazateli prohlížeče. Tento čas sledovaný uvnitř soustavy se značí t1. Platí, že za podmínek, kdy intenzita sledování porna i paralelní masturbace je nulová, tedy σ x R = 0, pak neplatí formule o smršťování času, ke kterému nutně nemůže dojít (viz níže rovnice pro ts, kdy by se jmenovatel rovnal 0). Za těchto podmínek absence σ a R tedy platí, že :

t = t1

    Po zohlednění těchto dvou hodnot (σ,R), není-li ani jedna z nich nulová, se pak čas vně soustavy, tedy třeba na hodinách na stěně, smrskává, respektive zmenšuje se z pohledu uvnitř soustavy doba potřebná k jeho uplynutí, takzvaný reálný vstupní čas (ts).

   Reálný vstupní čas je tedy čas doopravdy potřebný z hlediska nás jako pozorovatelů k uplynutí času vně naší uzavřené soustavy. Chceme potom zjistit, kolik času doopravdy uplyne, zatímco budeme sledovat porno a masturbovat po určitou dobu. Vycházíme z původního klidového stavu, kdy platilo, že t = t1, a nově vypočtený čas je ts je časem po změně v uzavřené soustavě nově potřebným k uplynuté času t venku, potažmo původního času t1 uvnitř soustavy. 

Obecné podmínky: 

σ > 0, R > 0

Příklad:

Pan Jiří má v plánu si pustit porno, které trvá přesně 13 minut. Hned na začátku tedy začne masturbovat, a až na konci videa skončí. Nic nepřeskakuje, a ani video nezastavuje. Porno sleduje s průměrnou intenzotou 7 I, masturbuje s průměrnou intenzitou 11 I. Kolik času tedy ve skutečnosti uplyne, bude-li pan Jiří 13 minut sledovat porno a masturbovat?

Pan Jiří tedy ve skutečnosti stráví 76,92 minuty nad třináctiminutovou marturbací.

    V příštím díle probereme náročnější pasáž této problematiky, a sice co se děje s časem, je-li součin intenzity sledování a intenzity masturbace z intervalu (0,1). Jeví se totiž, že by se v tomto případě měl čas naopak roztahovat, není tomu však tak.

Outdoor

Uši

Když ti zalehne v uších, znamená to, že ti na nich pak záleží.

Lidi

Lidi pro strach ze smrti

doma promarňujou životy.

Smart Man

    Nemám chytrý telefon, ale můj telefon má chytrého člověka.

Dolls in the factory

Dolls in the factory.

Polsko

    Polsko je definicí situace, kdy prodáš krávu za jízdní kolo a získáš na tom přísun rybí paštiky po dobu jednoho kalendářního roku. Polsko je evropský Vietnam.

Těšín napůl

Pesimista může říct, že na Polsko vyšla rozhodně ta hezčí část Těšína, já ale tvrdím, že na tu část města prostě vyšla ta blbější země.

Z cest do Belgie

    Shledávám Belgické království zemí čokolády, takové té, co na ni máte chuť, a pak jste zklamaní, protože není tak dobrá jak Milka. Shledávám Belgii zemí přívětivých, leč slaboduchých a lehce ovlivnitelných lidí, na způsob Kanaďanů, ovšem o mnoho ošklivějších. Shledávám též Belgii zemí velmi podobnou Ostravě Dubině, a kterážto jediný přístav nebyla schopna vystavět u moře, leč desítky kilometrů od něj, a až pak zpětně kvapem ty přístavy připojila pracně k moři nesmyslnými kanály, které páchnout, jako když se vysere nemocná kobyla.

Temné vize Tomia Okamury

    Pravděpodobný asiat a neonacista Tomio Okamura vyjádřil obavu, že si jej minulý pátek pozvali do televizního vysílání schválně. Včera to sdělil deníku Právo. Pokud to takto, podle Okamury, půjde dál, mohou se prý naše děti dožít doby, kdy bude vysílací program předem domluvený na celý den. Poslanec se tímto cítí poškozen a zvažuje další právní postup. Jedná se totiž podle něj o nebezpečný precenens, až dosud prý média hrála fair play, a pozornost mu věnovala zcela omylem.

Tomio Okamura při rozhovoru, který byl podle něj údajně domluvený předem.

Jedno sbohem..

    Už dávno víme, že děti nenosí čáp. Je ale dost možné, že naopak odnést Jiřího Krytináře takový čáp klidně mohl. Tak ahoj, je škoda, že si svůj Prsten do Hory osudu nikdy hodit nestihneš, ale jednou si s Tebou v nebi zase zahrajeme kuželky.

    Jiří Krytinář, přezdívaný též Český Gremlin, zemřel vě věku 68 let při srážce se psem.

Stroj času

    Dnes odpoledne jsem svému kolegovi v práci, když odcházel dříve, řekl, ať ode mě zítrá ráno pozdravuje mé zítřejší já. Dnes jsem takto vynalezl stroj času.

Prohnutá záda

    Už dlouho mě sere, jak o mně lidé říkají, že mám pivní pupek. Nedovedou to pochopit a smějí se mi, nedbají na můj argument, vždy jim to musím ukázat. Nemohu se však svlékat všude a přede všemi. Nemám velké břicho, mám pouze velmi prohnutá záda a na obrázku můžete vidět, jak vypadám s tričkem, a jak bez něj.

Vlevo v tričku, vpravo bez něj.

Chraň Tě ruka...

    Už dlouhá desetiletí z běžné mluvy mizí spojení ,,Chraň Tě ruka páně." Důvod je jednoduchý, toto oslovení je určeno výhradně lidem věřícím, potažmo těm, kteří se Boha bojí, či jej cítí jako svou jedinou naději a ochranu. S dlouhodobým ústupem náboženství, kdy se odhaluje jeho všeobecná debilita, se pochopitelně tento výrok rychle vytrácí. Je to však škoda, jelikož se, odmyslíme-li si Boha, jedná o velice šikovné a trefné spojení. Jak jej uchovat? Jednoduše, stačí Boha nahradit čímkoli jiným, co má rád člověk, na kterého věta v danou chvíli cílí. Obecně takto:

               ,,Chraň Tě ruka -cokoli máš rád-"

V praxi:

               ,,Chraň tě ruka rybaření."

               ,,Chraň tě ruka hraní na hudební nástroj."

               ,,Chraň tě ruka občasných výletů do přírody."

Kraťasy

    Vynálezcem tzv. kraťasových kalhot, chcete-li kraťasů, a také jejich prvním aktivním uživatelem, byl Krakonoš. Po něm také KRAťasy nesou svůj název.

Etiketa piva Krakonoš, naní je vyobrazen Krakonoš v jedněch ze svým prvních kraťasů.

    To, že s Váma začalá být kurevská nuda ještě neznamená, že jste dospěli..

Potomci slavných: Aleš Kristus

    V tomto medailonku z cyklu o potomcích slavných osobností si zavzpomínáme na syna Ježíše Krista, Aleše Krista. Narodil se jako druhý ze tří dětí otce Ježíše, a matky Panny Marie, též Ježíšovy matky. Jeho sourozenci byli starší sestra Halina, a Ježíšův nejmladší syn Milan (v Bibli vl.jm. Svatý Milan). V dětství trávil většinu času se svým dědečkem Bohem, který ho k Alešově radosti učil různým kouzlům s kartami a sirkami. K dědečkovi měl velice pěkný vztah, posílený též tím, že na něj jeho otec neměl příliš času, který věnoval povětšinou potulce a hraní kostek, později pak jen postávání a klábosení se svými kumpány na náměstích a v parcích. Již od dětství Aleš zbožňoval vaření, kdy vyhledával různé starozákonní recepty jako například falafel, později na kuchařské škole se také stal autorem proslulého tzv. ,,posledního" sósu. Po smrti svého otce se přestěhoval do Alexandrie, kde dožil jako kuchař v místní turecké restauraci. Aleš Kristus zemřel ve věku 49 let, ironií osudu v důsledku rozsáhlého hladomoru. Po sobě zanechal dvě děti, které měl se svou matkou Marií. Jejich jména ani historie však dochována nebyla.

Malý Alešek si hraje spolu se svým dědečkem s míčem.

(Zprava: Aleš Kristus, Bůh)

Motivační teze

Lev, kterého se nepokusíte ulovit, vás jistě nezraní, ale smiřte se s tím, že si z jeho hlavy nikdy nebudete moci udělat čepici.

Urvaná noha

Myslíte, že si někdy někdo urval nohu jen tak z prdele?

Half-faced Johnny - Muž s příběhem

Zápak slunce

,,Když jdete pozorovat romantický západ slunce, je účelem, abyste slunce viděli zapadat. Stane-li se, že slunce zapadnout nechce, nebo nemůže, místo západu pak musí přijít zápak. Vezmete dlouhou železnou tyč, kterou slunce musíte zapáčit."

Věděli jste, že..

Karel Zich zemřel na přejetí motorovým člunem při šnorchlování v Jugoslávii?

Dárky

,,Kupuj svým blízkým takové dárky, jaké budeš moci sám používat."

Michal Suchánek kanadské reprezentaci očividně svědčí

Michal Suchánek se drbe na kanadské střídačce

Leneři Strýčka Homeboye

Zleva: Slavomír Lener, Vladimír 518, Slavomír Lener

Afrika

Ekonomiky afrických států jsou na tom špatně, jelikož jejich obyvatele málo jedí. Většinu potravinářské produkce tam tak snědí kozy, které ovšem za stravu zpravidla nezaplatí. Zda je za tímto problémém masová mentální anorexie šířící se paralelně s AIDS, či pouze lenost, zatím není známo.

Zrzaví lidé chtějí po vzoru Židů vlastní stát, Írán je pro.

    Zrzaví lidé chtějí po vzoru Izraele vlastní stát, svůj návrh již předložili Valnému shromáždění OSN, to se jím bude zabývat nejdříve v druhé polovině dubna, předběžně se však pro vyslovilo několik členů, mezi nimi Írán, Jižní Korea, nebo Maďarsko. Na serveru sdružujícím komunitu zrzků redtube.com to v rozhovoru sdělil předseda světové komunity zrzavých lidí (Nation of Red) Henry Pollock. Reakce světové veřejnosti jsou vesměs pozitivní, důvodem může být napřiklad fakt, že podle policejních statistik jsou pachateli sexuálních deliktů z 98,9% zrzaví lidé, a ti by takto byli nyní soustředěni na jiné, odlehlé místo.

Angelina Jolie si nechává preventivně odstranit plíce

 (Los Angeles) Před dvěma lety chtěla jít příkladem milionům žen po celém světě, když si nechala preventivně odstranit 72% prsní hmoty, aby dodala tímto preventivním činem odvahu svým soupohlavnicím v boji proti rakovině prsu. V jejím rozhodnutí za ní tehdy pevně stála celá její rodina v čele s milujícím manželem Bradem Pittem. V dalším boji za zdraví žen na sebe nenechala dlouho čekat, když si nedávno nechala preventivně odstranit vaječníky a vejcovody, opět aby předcházela riziku vzniku rakoviny těchto partií. Jednalo se o velice citelný zásah do jejího ženství, avšak Angelina je pevně přesvědčená, že tím opět strhne spoustu dalších dobrodružných povah ženského pokolení, které nebudou otálet, a také dají své ženské pohlavní ústrojí v šanc. I v tomto za ní neochvějně stál její manžel, který řekl, že už mu bude stejně 50, a tak už mu to tolik nevadí.

    Angelina Jolie, dcera amerického herce Johna Voighta(Splašený vlak, Anakonda) a jihokorejské letušky Li-tsu Hyen(Jihokorejské aerolinie), nyní však zašla mnohem dál, než by kdokoliv z nás čekal, a navíc se rozhodla své pole působnosti rozšířit na obě pohlaví, a jak už bylo avizováno, nechává si nyní odoperovat obě své zdravé plíce, a to z důvodu prevence vzniku rakoviny plic. I tímto statečným krokem chce inspirovat miliony lidí po celém světě, zejména pak kuřáky, aby se nebáli, a postavili se rakovině čelem. Informace zprvu samozřejmě vyděsila její fanoušky, kteří ihned propadli hysterii, začali se bát o její zdraví, a ptali se, jak potom bude jejich idolka moci dýchat.
Načež je ovšem Angelina ujistila, že i na to myslela, a že se nemají čeho bát. V dětství totiž bývala zdatnou plavkyní, ve svých 11 letech vyhrála okresní kolo na 500 yardů v kategorii do 13 let ve městě Clinton v Severní Karolíně, rovněž se se svým otcem každé léto potápěla, a umí tedy na dlouho zadržet dech. Rovněž popřela názory, že by jejímu zdraví nemusel svědčit prázdný prostor, který jí v hrudníku po odstranění plic zbude, rozhodla se, že nechá doktory, aby jej vyplnili recyklovaným papírem, a ti na její návrh přistoupili, že je to zcela v pořádku. Přejeme tedy Angelině mnoho štěstí v tomto nelehkém úkolu, ke kterému se zavázala, aby učinila tento svět lepším.

Angelina Jolie s cigaretou.

Falfus

"Jsem tak nenávistný člověk, že když mně kamarádi provokovali z facebookového profilu fiktivní osoby jménem Jacek Falfus, nenáviděl jsem jej tak, že jsem byl dokonce schopen si vzpomenout na osobní setkání s ním a tvrdit, že to byl čurák."

Channing Datum

Pravidla

"Ve chvíli, kdy se žena dobrovolně rozhoduje, aby se na ni nevztahoval argument protože jsi žena, automaticky pozbývá privilegia nebýt fyzicky napadena jedincem opačného pohlaví."

Sám doma

"Někdy člověk nepotřebuje nic jiného, než si doma sám tajně zahajlovat před zrcadlem...."

Záněty mezikuloprdelní brázdy - 1. část

    Mezikuloprdelní brázda je termín využívaný v moderní medicíně a označuje se jím 15 až 19 milimetrů široké pásmo vinoucí se od vnějšího okraje dolní části řitního věnce, až po předěl, kde se kůže zvolna odpojuje od svalstva a tvoří takzvaný šourek. Jako první se mezikuloprdelní brázdou hlouběji zabýval novozélandský vědec a dobrodruh žijící na Slovensku William Schaft(1905 Wellington -1998 Kysucké Nové Mesto). Mezikuloprdelní brázdě se proto v odborných kruzích říká také Schaftova brázda, nebo Schaft-Smedného předěl, a sice podle Schaftova pacienta Milana Smedného, učitele z Čadce, na kterém Schaft v roce 1964 poprvé aplikoval svou progresivní, a na tu dobu velmi odvážnou léčbu akutního zánětu mezikuloprdelní brázdy, přičemž se jednalo o jeden z velkých mezníků světové medicíny.

    Schaftova brázda je již na pouhý dotek velmí pevná a pružná oblast výrazně se tímto odlišující od okolních tkání. Tato lokální anomálie je způsobená nadměrným výskytem draslíku v přilehlých tkáních, tento prvek činí brázdu velice odolnou vnějšímu tlaku, draslík udržuje tkáň napnutou a my můžeme pociťovat výrazně větsí pohodlí obzvláště při dosedání na bicykl, či na jiné velmi úzké sezení. Nedostatek draslíku v těle se pochopitelně jako první projeví v oblastech, kde je ho nejvíce potřeba, a proto jako první začíná trpět oblast mezikuloprdelní brázdy, přičemž tkáně začínají pozvolna měknout, dochází k mírnému poklesu řitního věnce(což může mít za následek dočasné oslabení funkce svěrače, která se pak musí obnovovat pravidelným cvičením) a svalovina v brázdě se začíná štěpit. Pokud v takovémto stavu dojde byť i k mírnému otluku v oblasti brázdy, oslabená tkáň má tendensi se téměř okamžitě zanítit. Jedná se o velice bolestivou záležitost, nemocný je neschopen chodit do zaměstnání, v pokročilejším stádiu dokonce není schopen chodit vůbec, sezení je se zanícenou brázdou nemožné, a pacient je odkázán ležet pouze na břiše, kdy dochází k uvolnění řitních půlek, které se mírně odchýlí od sebe, šourek poklesne dolů, a brázda je tak schopna, laicky řečeno, volně dýchat. Při dlouhodobém neléčení zánětu dochází k trvalému rozkladu tkáňe, sněť se šíří do okolní svaloviny, trvale poškozuje svěrač a ve vzácných případech dochází i k zanícení varlat, připadně penisu. Ve chvíli, kdy již je zánět v kritickém stádiu, tkáň je rozložená a hrozí šíření infekce z brázdy dále, je pak jediným řešením transplantace mezikuloprdelní brázdy. Jedná se o poměrně náročný zákrok, kdy je pacientovi implantován malý odřezek brázdy zdravého dárce, který se pak sám rozvíjí. Dorůstání inplantované mezikuloprdelní brázdy si vyžaduje od patnácti měsíců do přibližně dvou let trvání, a pacient musí po tři roky dostávat dvakrát týdně draslíkové injekce pod okraj řitního věnce, přičemž se jedná o velice bolestivou a nepříjemnou záležitost. Pro tuto problematiku existuje Registr dobrovolných dárců mezikuloprdelní tkáně vedený Akademií věd ČR.

    Vraťme se ale zpět k léčbě zánětu v jeho počátcích. Po dlouhá léta lékaři aplikovali na tuto chorobu naprosto běžnou léčbu antibiotiky, jak tomu je u všech známých zánětových onemocnění. Pacientům se podle výzkumů vždy do necelého týdne ulevilo, zánět ustoupil, avšak téměř ve sto procentech případů docházelo k opětovnému zánětu, a to už po dvou týdnech od vysazení antibiotik. Tímto cyklickým léčením docházelo ke značnému oslabování imunity pacientů, stávali si již po krátké době chronicky postiženými celou škálou chorob, a po čase umírali na zcela banální onemocnění, jakým je třeba rýma. Pro pacienty dlouhodobě napadené akutním zánětem mezikuloprdelní brázdy bylo v roce 1929 zřízeno speciální sanatorium v Lipníku nad Bečvou pod vedením Doc. Dr. Hynka Žíznivého, rodáka ze Šumperka a světově uznávaného odborníka na záňetová onemocnění. Vhodno dodat, že v té době byla podle statistik Červeného kříže světová úmrtnost na tuto chorobu na alarmujících 80 procentech. A právě pod vedením docenta Žíznivého do tohoto sanatoria roku 1931 jako stážista nastoupil čerstvý absolvent medicíny na Victoria University of Wellington (Nový Zéland) William Schaft. Záměr Žíznivého byl od počátku jasný, vychovat si úzký tým odborníků, který bude v sanatoriu pracovat na průlomu v léčbě těchto chronicky nemocných . Dalšími v této skupině lékařů, později v lékařských kruzích přezdívané též Velká čtyřka, byli talentovaní mladí lékaři Dr. Jindřich Zimuvka z Třince a Dr. Franklin A. Richardson z Ottawy.

Dr. William Schaft (vlevo) se svým kolegou Dr. Jindřichem Zimuvkou těsně před účastí v soutěži v pojídání kyselého zelí na pivních slavnostech v Trenčíně (září 1935)

    Prvními krůčky ve výzkumu bylo kombinování mírnějších forem antibiotikové léčby s aplikováním vytaminového mazání pod řitní otvor. Dr. Richardson se ovšem mýlil, když své kolegy přesvědčil, aby hlavní složkou v análních mastech byl vápník, který měl být podle něj hlavním faktorem v procesu zpevnění brázdy. Vápník totiž sice zprvu potřená místa učinil na dotek pevnějšímí, záhy se však ukázalo, že pouze zapříčiní krátkodobé napnutí tenké pokožky nad brázdou, brázdu samotnou však neovlivní. A byl to právě William Schaft, kdo upozornil na tento omyl.

Letecký snímek sanatoria v Lipníku nad Bečvou (květen 1938)

 
    Následovaly neplodné roky plné marných pokusů přerušené až výstřely druhé světové války. Už v noci na 15.dubna 1939, pouhý měsíc po okupaci, zabraly sanatorium v Lipníku jednotky wehrmachtu, které jej až do osvobození využívaly jako sklad brambor. Schaft odcestoval zpět na Nový Zéland, kde strávil válku takřikajíc nad mikroskopem, aby zkoumal chemické procesy při látkové výměně mezi vzorky mezikuloprdelních brázd a okolními látkami. Některé spekulace tvrdí, že tyto vzorky dostával poštou přimo od docenta Žíznivého, který byl tou dobou totálně nasazený v Hamburku jako pediatr místních oddílů Hitlerjugend. Franklin se ihned po okupaci vrátil do Kanady, a ostatním z Velké čtyřky už se s ním nikdy nepovedlo navázat kontakt. Kanadské zdroje teprve roku 1982 uvedly, že od roku 1942 pracoval jako rehabilitační lékař pro zraněné americké vojáky vracející se z Tichomoří. Jako rehabilitační lékař pak pracoval i po válce v Torontu, a zemřel náhle roku 1953 při pádu z kola na velký kus kamene. Nejsmutňejší osud potkal Jindřicha Zimuvku. Ten se s uzavřením sanatoria a rozpušťením Čtyřky nikdy nevyrovnal, a nebyl si již schopen najít nové zaměstnání. Zdroje potvrdily, že byl v září roku 1941 přistižen důstojníkem SS Hermannem Dietelbucherem při krádeži kila šunky v Mostech u Jablunkova a byl na místě zastřelen. Velká čtyřka, tak jak ji znala před válkou světová veřejnost, už se nikdy nevrátila.

    Konec 1. části

Šance

"Existuje určitá naděje, že se malé penisy dohadují, kdo má většího člověka."

Dlouhé vlasy

"Nemám chlupatý penis, můj penis pouze nosí dlouhé vlasy."

Nejistota

"Když jdu spát velmi unavený, popřípadě i opilý, mnohdy se mi stane, že při masturbaci usnu. Když se pak za hodinu či dvě probudím, nikdy nevím, zda jsem dílo dokončil, nebo ne, nikdy to není jisté. Proto si ho vždy pro jistotu honím znova, pouze takto totiž zjistím, jak to bylo před usnutím, každý z Vás zná ten rozdíl. Vždy po takovémto probuzení doufám, že jsem to předtím nestihnul a usnul."

Ozvěna

Srpen 2010, S pocitem úplného soukromí sestupujeme s kamarádem hustou mlhou z Lysé hory, pokouším se tematicky odbočit od jeho neustálých výmluv na cukrovku:

"Jaké myslíš, že by bylo šukat s postiženou babou?"

Z mlhy:

"A jaké myslíte, že by bylo šukat s postiženým chlapem?"

Jídlo II

"Jahody jsou totálně dobré věci, ale věci s příchutí jahod jsou totálně hnusné věci."

Jídlo

"Jídlo bez tuku je jako hokej bez puku."

Mezní předháněcí konstanta μ

Každý sportovní tým má v kolektivu jedince, který si před vstupem do sprch nenápadně, odvrácený od ostatních trochu pohoní, aby pak jeho kokot vypadal větší. Jedná se o tzv. předhánění. Jde o velmi citlivé téma, a předhánění se nesmí přehnat, jedinci vstupující do sprch mezi kolektiv s kokotem pod úhlem 40° a víc (měřeno od svislé polohy těla) jsou k smíchu, a předhánění v těchto případech ztrácí hodnotu. Tento úhel se odborně nazývá mezní předháněcí konstanta a značí se řeckým písmenem μ.

μ=40°

Vztahovačnost

"Vztahovačnost Tě dostane z Olešné až na Balt..."

U Obchodu

-"Klucííí, nemáte drobné pár korun"

-"Jo jo, tady.."

-"Dikýýý.. já jsem bezdomovéc..."

-"My né.."

V Karviné

"V Karviné jsou tak chudí, že tam je ještě prezident Havel.."

Seznam

"Každé pravidlo má mít svoje výjimky, a tak ani já nezapomínám mít vždy při sobě svůj seznam žen, kterým bych bych ochoten dát pěstí."