Ač si toto neuvědomujeme, setkáváme se s touto situací takřka denně, a každý si může doma provést jednoduchý pokus, že teorie je pravdivá. Považuji tedy sebe sama za objekt uvnitř izolované soustavy, který je pozorovatelem. Z našeho pohledu běží čas na hodinách (t) na zdi stále rovnoměrně - laicky řečeno sekunda je sekundou, minuta minutou. V tuto chvíli vstupují do soustavy dva děje, a sice sledování porna (σ) a paralelní masturbace (R), mezi těmito pak platí přímá úměra. U obou těchto dějů sledujeme jejich intenzitu vyjádřenou v jednotkách intenz [I]. Tyto veličiny mohou ve fyzikálním světě existovat i separovaně, pro smrštění času je však potřeba vždy jejich součinnosti (číselně pak součinu). Kromě tohoto vyjádření je rovněž v uzavřené soustavě obojí (σ,R) odměřováno časem, sledovaným zpravidla na ukazateli prohlížeče. Tento čas sledovaný uvnitř soustavy se značí t1. Platí, že za podmínek, kdy intenzita sledování porna i paralelní masturbace je nulová, tedy σ x R = 0, pak neplatí formule o smršťování času, ke kterému nutně nemůže dojít (viz níže rovnice pro ts, kdy by se jmenovatel rovnal 0). Za těchto podmínek absence σ a R tedy platí, že :
t = t1
Po zohlednění těchto dvou hodnot (σ,R), není-li ani jedna z nich nulová, se pak čas vně soustavy, tedy třeba na hodinách na stěně, smrskává, respektive zmenšuje se z pohledu uvnitř soustavy doba potřebná k jeho uplynutí, takzvaný reálný vstupní čas (ts).
Reálný vstupní čas je tedy čas doopravdy potřebný z hlediska nás jako pozorovatelů k uplynutí času vně naší uzavřené soustavy. Chceme potom zjistit, kolik času doopravdy uplyne, zatímco budeme sledovat porno a masturbovat po určitou dobu. Vycházíme z původního klidového stavu, kdy platilo, že t = t1, a nově vypočtený čas je ts je časem po změně v uzavřené soustavě nově potřebným k uplynuté času t venku, potažmo původního času t1 uvnitř soustavy.
Obecné podmínky:
σ > 0, R > 0
Příklad:
Pan Jiří má v plánu si pustit porno, které trvá přesně 13 minut. Hned na začátku tedy začne masturbovat, a až na konci videa skončí. Nic nepřeskakuje, a ani video nezastavuje. Porno sleduje s průměrnou intenzotou 7 I, masturbuje s průměrnou intenzitou 11 I. Kolik času tedy ve skutečnosti uplyne, bude-li pan Jiří 13 minut sledovat porno a masturbovat?
Pan Jiří tedy ve skutečnosti stráví 76,92 minuty nad třináctiminutovou marturbací.
V příštím díle probereme náročnější pasáž této problematiky, a sice co se děje s časem, je-li součin intenzity sledování a intenzity masturbace z intervalu (0,1). Jeví se totiž, že by se v tomto případě měl čas naopak roztahovat, není tomu však tak.
Krásně a jasně vysvětlená problematika. Akorát si nejsem jistý použitím spojení "vně izolované soustavy" snad tam mělo být "v izolované soustavě". Dále bych se chtěl pozastavit nad veličinou ts označovanou jako reálný vstupní čas. V řešeném příkladu vychází 0.169 a nedokážu si představit co to ve skutečnosti znamená a v jakých jednotkách se s reálným vstupním časem počítá? Možná je to opět problematikou použití slova "vně" v daném odstavci, který vysvětluje tuto veličinu. Avšak domnívám se že v rámci zpřesnění, ale také zjednodušení pro budoucí generace by bylo záhodno tuto veličinu přejmenovat, protože slovo čas v názvu veličiny zavádí k myšlence, že by se snad reálný vstupní čas dal měřit v sekundách. Součinitel smršťování nebo něco na tento způsob by danou problematiku ulehčilo. Nicméně stále nám zbývá jednotka této nezbedné veličiny. Z vzorce na výpočet ts vyplývá, že jednotka by měla být sekunda na intenz [s/I]. To vypadá sice pěkně, akorát problém nastává, když chceme vyjádřit jednotku v základní soustavě jednotek SI. Tudíž, v rámci přehlednosti, bych intenz[I] zařadil mezi základní jednotky SI.
OdpovědětVymazatS nedočkavostí čekám na další díl!
Nemohu s tebou souhlasit hned v prvním bodě. Je jasné, že toto nejspíše může být na dlouho filozofickou otázkou smyslu této teorie, avšak současný pohled mého prvotního výzkumu je tento: Jsem v izolované soustavě, a 13 minut si ho honím u porna. Čas mimo tuto izolovanou soustavu se smršťuje, zatímco ten uvnitř jeví se nám jíti stále stejně. Čas vně se smrští a do našich 13 minut se mu podaří vtěsnat celých 76 minut. Reálný vstupní čas je dále ten, který my uvnitř vnímáme jako reálný - o který v danou chvíli reálně zestárneme. Trochu bych se zdráhal jej udělat součinitelem, jelikož bude pokaždé jiný. Jsem však ochoten o tomto debatovat, další matematické poznatky, které předkládáš, se mi zdají být velmi praktické, ale těžko toto zhodnotit pouze v psaném textu, proto tě žádám, abys vše rozpracoval do jednotlivých bodů + uvedl praktické příklady. Teorie dnes vznikla jako prvotní nástin vzniklý především praktickým pozorováním časových anomálií, které se již delší dobu vyskytují v mém okolí. není tedy ještě v žádném případě považována za absolutní, a nutno ji, jakožto ovšem vše dnes a kdykoliv právě platné ve světě vědy, pouze za dveře, které jsou pouhým začátkem cesty nekonečného zkoumání a nevědomosti. Tyto dveře jsou tedy teď k mé veliké radosti otevřeny i tobě, a těší mě, jaký v tobě má úvaha vzbudila zájem. Raduji se, když doufám, že tvé případné poznatky pomohou k dalšímu upřesnění mým myšlenek, a ty se budeš moci stát mým rovnoceným partnerem v otcovství této myšlenky smršťování času.
OdpovědětVymazatMá chyba, neuvědomil jsem si, který čas se smršťuje a který je ten reálný. Tím se mnohé vysvětluje.
OdpovědětVymazatNicméně reálný vstupní čas není ten, který my uvnitř vnímáme jako reálný. Podle tvého vysvětlení je veličina s názvem reálný vstupní čas podíl času vně soustavy a součinu intenzit porna a masturbace. Z tvého příkladu spojeného s tvým vysvětlením v komentáři by plynulo, že jsme zestárli o 0,169 min/I [min na intenz]. Dle mého názoru toto číslo nevyjadřuje žádný reálný děj ani čas, ale jen jakousi kapacitu našich intenzit nebo něco na ten způsob. Problém s pojmenováním této veličiny plyne z nedostatečně definované jednotky intenz. Pakliže by se nám ji povedlo definovat například jako nějakou míru uspokojení na jednotku času, dalo by se pak počítat ts=t1 * (sigma*R). Výsledkem by pro ts byla jakási celková míra uspokojení za masturbaci u porna. A pak bychom t vypočítali jako t=ts/t1 a výsledek by byl náš reálný čas strávený uvnitř naši bubliny s pornem a masturbací.
Dalo by se to rozpracovat do mnoha stran avšak po jakémkoliv bližším prozkoumání matematickým okem vyjde že t=sigma*R, z toho plyne, že nezáleží na čase mimo naši bublinu ale pouze na sledování porna krát masturbaci, čili pouze na intenzích. Tudíž jde jen o intenz jaký vkládáme do sledování porna a masturbace. Například kdyby se součin intenzí limitně blížil k nekonečnu, byli bychom nesmrtelní. Těším se na rozpracování této teorie pro intenze v intervalu od nuly do jedné, naskýtá se zde mnoho prostoru. Také bych rád viděl rozvedenou definici jednotky (ať už mé nové míry uspokojení, nebo intenze). Nemohu se dočkat naší budoucí spolupráce.